Kdo dříve tábořil nebo i opékal buřty, jistě zná papírové talíře GoldPress a tácky. Dávali jsme si na ně opečené dobroty a po snědení se jednoduše hodily do ohně. Rychlé, snadné, žádné potíže s úklidem. Navíc byly na rozdíl od těch klasických porcelánových nerozbitné, což byla další výhoda, zvláště pokud jste tábořili s dětmi nebo jste se trochu více napili. Není proto divu, že byly tak oblíbené.
Otázkou však zůstává, zda byla tak nadšená i příroda. Tyto talířky jsou koneckonců z papíru, který běžně spalujeme při topení v kamnech. Neměly by tedy nijak vadit. Avšak je to pravda? Pojďme se na chvilku zamyslet.
Je nesporným faktem, že výrobky na jedno použití jsou pro přírodu mnohem horší, než ty používané víckrát, prakticky bez ohledu na to, jakým způsobem se jich zbavujeme. A platí to i v případě papírových talířů. Jak to?
Vezměme to popořádku. Málokdo si uvědomí, že po použití už zde nemáme čistý papír, nýbrž je na něm šťáva a mastnota z masa a případně i zbytky kečupu, hořčice či jiných dochucovadel. I to je důvod, proč nemohou být jednoduše vhozeny do kontejneru na tříděný odpad.
Pokud jej hodíme do ohně, samozřejmě brzy shoří. Ovšem přitom vypustí do vzduchu nejen klasický oxid uhličitý, ale i polycyklické aromatické uhlovodíky ze spálené mastnoty, takže nejenže přispívá ke globální změně klimatu, ale také vypouští do vzduchu rakovinotvorné látky.
Pokud jej hodíme do klasického odpadkového koše, je následně vyvezen a s největší pravděpodobností dán spolu s ostatním odpadem na skládku. Zde se bude pomalu rozkládat, ovšem jelikož tam jsou zbytky jídla, bude to nejen dlouhý, ale zároveň i pro přírodu zatěžující proces.
Nyní jsme nastínili téměř hrůzostrašný obraz, kdy se pomalu zdá, že kdokoliv použije jednorázové nádobí, je vrah planety. Není to tak úplně pravda, avšak existují alternativy. Pokud potřebujte pro nějakou příležitost mít nerozbitné talíře (například právě pro táboření), zvolte plastové nádobí. Je lehké, vypadá dobře a navíc ho lze použít mnohokrát. Rozhodně tedy výhra, především pro přírodu. A o tu by nám mělo jít především, ne?